Pavel Netušil

Facebook, přátelství a virtuální emoce

O prázdninách 2009 mi přišla pozvánka na Facebook, a protože jsem člověk odjakživa zvědavý, nabídku jsem přijal, zaregistroval se a čekal, co se bude dít. S díky jsem odmítl nabídku prošmejdit můj e-mailový účet a rozeslat nabídku k "přátelství" automaticky na všechny světové strany, na to už jsem přece jen trochu starý. Ještě jsem ani netušil, zač je toho Facebook, a už se objevily první nabídky přátelství od bývalých studentek. Jelikož jsem v té chvíli už chápal, že FB bez "přátel" je téměř nefunkční záležitost, stanovil jsem si svých pár podmínek pro toto FB-přátelství a začal podle nich přijímat a zamítat jednotlivé nabídky. Tato činnost mne donutila zamyslet se nad pojmem "přátelství".

Pravé přátelství je svého typu závazkem, pro přátele jsme schopni ledacos obětovat, s přáteli se cítíme dobře a chceme se s nimi vídat i v reálu, nejen elektronicky. Proto mě hned zpočátku zaujalo, že počet přátel u studentů, kteří mi byli nabízeni, se pohybuje mezi 100-400. Říkal jsem si, že tolik přátel musí být nutně nad lidské možnosti, ale pak přišla nabídka k přátelství od studenta, kterého jsem nikdy neučil. Zeptal jsem se ho, proč stojí o mé přátelství, a bylo mi řečeno, že kantora z gymplu ještě mezi svými "přáteli" nemá. Tehdy jsem si sám pro sebe vytvořil nový pojem, a sice "FB-přátelství".

Přátelství, na kterém je založen FB, není ve skutečnosti žádným přátelstvím, je to pouhá ochota či zájem sdílet spolu více či méně osobní informace. Tuto ochotu je třeba co nejelegantněji jednoslovně pojmenovat, jinak se vám celá myšlenka FB zhroutí na nezájmu browserů. Pokládám za skvělý marketingový tah, že se tvůrci FB rozhodli pro termín "přátelství", protože ten je každému blízký a pojí se výhradně s pozitivními emocemi. Avšak pokud se jen trochu soudně zamyslíte, pochopíte, že mezi přátelstvím a ochotou či zájmem sdílet spolu vybrané informace je asi takový rozdíl jako mezi láskou a ochotou jít s tím druhým na kafe/pivo/kofolu.

Zdá se, že tento rozdíl všichni intuitivně chápou; dnes jsem však trochu na pochybách. Jeden můj FB-přítel byl totiž dotázán, zda si myslí, že bych jej někdy zradil či nikoli. Zarazilo mě to. Jakou zradu má ten test na mysli? Dovedu si představit zradu mezi partnery nebo mezi přáteli, ale mezi FB-přáteli? To jako že mi XX něco sdělí s tím, že to nikomu nemám říkat - a já si to vyvěsím na zeď? Nicméně pokud zde máme jakési FB-přátelství, proč by nemohla existovat FB-zrada? Není sice skutečnou zradou, zato je dobře realizovatelná bez toho, koho chci zradit, stačí PC a Internet. Páni! Připadá mi, jako bych průhledem nahlédl do budoucna - všichni, kteří na to mají věk a inteligenci, tráví svůj volný čas u FB se svými FB-přáteli, s nimiž prožívají FB-zrady a FB-radosti či FB-lásky a k výročí navázání přátelství si posílají FB-dárky. Do rána si dělají FB-testy a ráno jsou sice nevyspalí, ale spokojení, plní FB-emocí. Někteří možná budou mít FB-kocovinu.

Zatím můžeme být v klidu, většina uživatelů FB včetně mě jej uznává pro snadnou možnost kontaktu se známými a sdílení informací. Doufám, že to tak zůstane a ta má vize je pouhou bludnou FB-předtuchou pramenící z velmi pozdní noční hodiny, kdy jsem se podíval na Facebook. Ale kdo ví?

Jaký máte názor na používání "silných" slov typu přátelství a zrada na FB vy?

Mimochodem, představa zrady studenta kantorem je přemrštěná nejen v prostředí FB, ale i v reálu. Zrada je přece úmyslný čin - některé možnosti mne napadají (ve snaze potopit studenta se s ním domluvím na zkoušení z láčkovců a vyvolám ho na prvoky), jsou to však pro mne stejně fantasmagorické představy, jako např. představa, že někomu budu zpracovávat jeho domácí úkol.

Diskuze k článku

Eva M. - Fejsbúk [08:59 16.12.2009]

Zdravím stoupence i odpůrce Fejsbúku. Musím říct, že jsem taky dlouho odolávala. Potom jsem se přihlásila, přidala v první euforii prvních 50 "přátel" a pak se nic nedělo. Je to už víc, než rok, tenkrát to bylo v ČR tak trochu v plenkách a tak jsem rozeslala pár pozvánek. Moc jsem tam nechodila, žádný pohyb, nuda, neměla jsem, co bych tam psala. Už už jsem chtěla účet zrušit, když v tom si mě přidali lidé, o nichž bych už, nebýt Fajsbúku, nejspíš nikdy neslyšela (odstěhovali se do jiných států, změnili příjmení atp.). V tom jsem pochopila. Fejsbúk je vyšší level e-mailu, či ICQ, popřípadě Skype. Jako tyto byly vyšším levelem Zlatých stránek. Prostě Fejsbúk dnes frčí a kdo na něm není, jako by nebyl. Za čas bude zase překonán něčím lepším...ale teď je tady. Bývalá studentka pana profesora :-)

Nt - Re: Martin [23:23 08.11.2009]

Zlatá slova!

Martin J. - FB [23:12 08.11.2009]

Facebook nemá ze své podstaty žádný konkrétní účel a co jsem měl možnost si všimnout, většina lidí z mého okolí u něj pouze zbytečně tráví čas. Mít tam 400 přátel a dávat si na nástěnku, co zrovna dělám a na co myslím, může být pro někoho koníček, osobně však dávám (alespoň zatím) přednost 4 - 6 opravdovým přátelům.

Eva Musilová - Děkuju [17:21 08.09.2009]

Ríšo, děkuju, patřím mezi ty "zoufalce" :-D...a souhlasím s tím, že FB je tak trochu "mimo".

Richard Novobilský - FB-přátelství? Jak zrušit účet Facebooku? [18:52 04.09.2009]

Myslím, že jste to celkem trefil. Já sám jsem si zřídil FB jen z hecu asi před půl rokem. Najednou mě každý den začaly bombardovat nabídky přátelství a dokonce nějakých divných akcí (lízátko, vejce pro Paroubka,...). Ti, kdo mě znají, ti ví, že jsem spíš samotář, a to, že jsem chodil na FB jen kvůli souhlasu přátelství i neznámých lidí mě štvalo. Tak jsem se o prázdninách rozhodl, že svůj účet zruším, protože jsem neviděl jediný důvod ho ponechat (zvlášť když už mám Spolužáky). Narazil jsem na problém, a to: jak to provést? FB je tak chytrý, že do profilu nedal trvalé odhlášení, ale jen jakési uspání, takže uživatel, který vyloženě nechce FB se nemá šanci odhlásit. Každopádně jsem si nechal poradit od přítele Googlea, a ten mi našel jediný odkaz, do kterého se dají vložit přihlašovací údaje a pak se až ZA 14 DNÍ ten účet trvale zruší. Pane profesore, promiňte za celkem dlouhý příspěvek, ale považoval jsem za vhodné se o tom zmínit. Jinak pro další zoufalce z FB dávám odkaz na zrušení: http://www.facebook.com/help/contact.php?show_form=delete_account

Helena Paprotová - [16:25 27.08.2009]

S pojmem přítel na Facebooku taky zrovna nesouhlasím. Když jsem si ho založila a přidávali si mě lidé, které znám osobně a považuji je za přátelé jsem s tím problém neměla. Ale když mi po každém přihlášení příjde několik žádostí o přátelství od lidí, které jsem v životě neviděla a ještě k tomu jsou to třeba cizinci, nezbývá mi nic jiného než se zasmát a žádosti ignorovat. Pojem přítel na FB je podle mě nadsázka.

Nt - Kubovi [15:56 11.08.2009]

Anglickou verzi FB jsem nikdy nepoužíval, neměl jsem se tedy nač podívat. Díky za zajímavý doplněk mých úvah, přesto si trvám na tom, že český termín "přítel" byl vybrán záměrně a jde o dobrý marketingový tah (bez ohledu na to, nakolik je tento překlad směrodatný). Kdyby šlo o "stoupence", "příznivce", proč by se FB ptal v testu na to, zda si myslíš, že je ten druhý schopen Tě zradit? Marketing, nic než marketing a ovlivňování chování lidí...

A ještě si dovolím poznámku mimo téma článku - těší mne, že si mí bývalí studenti najdou čas na mé stránky i o prázdninách. První komentář se objevil pouhé dvě hodiny po zveřejnění článku a za 21 hodin si jej přečetlo 12 lidí, ačkoli na něj existuje jediný odkaz, a to na úvodní stránce www.netusil.net. To je pro mne velmi příjemné zjištění.

Jakub Stromšík - FB [20:26 10.08.2009]

On možná stačí jeden letmý pohled do slovníku: friend = přítel, známý, druh, stoupenec, příznivec, kamarád, kámoš atd... Zrovná český překlad FB bych nebral jako směrodatný ;-)