Tento článek se zamýšlí nad množstvím hodin matematiky na našem gymnáziu - jinými slovy se budu věnovat zejména tomu, kolik hodin týdně je věnováno matematice (případně jiným předmětům) v jednotlivých ročnících, jakými změnami toto přidělování prošlo a jaký je v tomto směru stav na jiných gymnáziích v ČR.
Na začátku musím čtenáře seznámit s některými pojmy ze školského zákona; kdo tomu rozumí, nechť laskavě tento odstavec přeskočí.
Učební plán je přehledný rozpis, ve kterém je uvedeno, kolik hodin se věnuje v jednotlivých ročnících jednotlivým předmětům. Ze zákona je dán jednak celkový součet hodin v každém týdnu, jednak minimální počet hodin věnovaných jednotlivým předmětům. Většina gymnázií má učební plán zveřejněn na svých stánkách; náš učební plán pro čtyřleté gymnázium můžete shlédnout zde, pro osmileté studium zde. Minimální počet hodin v učebním plánu stanovuje Dokument MŠMT č. j.: 8 413/2007-23. Písmeno R znamená, že předmět v daném ročníku může být nasazen, ale nemusí - záleží na rozhodnutí ředitele školy.
Disponibilní hodiny jsou hodiny v každém týdnu, o jejichž přidělení jednotlivým předmětům rozhoduje ředitel školy. Jde tedy o rozdíl mezi 33 hodinami týdně danými zákonem jako týdenní maximum a součtem hodin taxativně přidělených ministerstvem jednotlivým předmětům. Počty disponibilních hodin jsou v součtu stejné na vyšším gymnáziu čtyřletém i osmiletém; jde o 28 hodin (většina padne na volitelné předměty ve 4. ročníku). Např. v 1. ročníku 4G jsou 4 disponibilní hodiny, které jsou u nás rozděleny takto: matematika 2 hodiny, český jazyk 1 hodina, 1. cizí jazyk 1 hodina.
V tomto článku chci ukázat, proč je u nás na MGP matematika vyučována ve výrazně vyšší míře než na jiných gymnáziích (včetně např. matematicko-fyzikálního gymnázia v Plzni). Stačí porovnat disponibilní hodiny v předmětech, které jsou vyučovány v celých třídách (tam, kde jsou třídy dělené, je situace poněkud složitější). Vyjde nám v rámci čtyřletého gymnázia tato tabulka:
| předmět | zákonné minimum | stav na MGP | dispon. hodiny | % z minima |
| ČJ | 12 | 16 | 4 | 33 |
| 1. Cizí jazyk | 12 | 15 | 3 | 25 |
| 2. Cizí jazyk | 12 | 12 | 0 | 0 |
| M | 10 | 19 | 9 | 90 |
| D | 6 | 7 | 1 | 16,7 |
| Z | 4 | 4 | 0 | 0 |
| Bi | 6 | 7 | 1 | 16,7 |
| Ch | 6 | 7 | 1 | 16,7 |
| ZSV | 6 | 6 | 0 | 0 |
| F | 6 | 7 | 1 | 16,7 |
Dostáváme se k otázce, která je zdánlivě jednoduchá: potřebujeme vůbec tolik hodin matematiky? Ve skutečnosti je tato otázka dostatečně složitá na to, abych se vyhnul přímé odpovědi. Dovolím si pouze srovnání na základě osobní zkušenosti. Vyučuji matematiku, informatiku a biologii. Třída kolegyně Bordovské (matur. ročník 1998), kde jsem učil matematiku, měla počty hodin v jednotlivých ročnících 4 - 4 - 3 - 3, tedy 14 hodin týdně za 4 roky. Mohu zodpovědně prohlásit, že nebylo jednoduché s takovouto dotací matematiku učit tak, aby ji pochopilo maximum studentů. Musel jsem s učivem spěchat, což pro studenty s nižší mírou logického myšlení přinášelo dost obtíží. Docela by se ta rychlost probírání dala srovnat s biologií (v 1. a 2. ročníku spěchám více, ve 4. méně). Měl jsem proto radost, když v roce 1999 (+/- 1 rok) byla matematice přidána 1 hodina a učivo se přece jen mohlo trošku rozvolnit. Bláhově jsem si tehdy myslel, že by jednou mohla připadnout nějaká hodina i biologii - vždyť tam jsme s kolegyní Bordovskou spěchali zrovna tak.
V roce 2006 přibyly ve všech ročnících dvě disponibilní hodiny (Celkem tedy 8 hodin). V MGP byly rozděleny tak, jak vyplývá z této stránky - 4 z těchto hodin získala matematika. Tak se z 15 hodin stalo nynějších 19. Necítím se oprávněn tento krok hodnotit, co však mohu nabídnout, je srovnání s jinými gymnázii v ČR.
Věnoval jsem značné úsilí shromáždění dostatečného množství dat, abych toto srovnání mohl provést. Děkuji tímto také všem, kteří mi v tom pomohli. Výsledkem je tabulka, zahrnující hodinové dotace matematiky na 223 čtyřletých a osmiletých gymnáziích. Výsledky jsou výmluvné. 23 ze sledovaných gymnázií si vystačí s 12 hodinami matematiky (to tedy nechápu jak, ale v této problematice narážím na nepochopitelné věci, kam se podívám). 3/4 sledovaných gymnázií má dotaci matematiky 14, 15 nebo 16 hodin. Nicméně MGP není jediné všeobecné gymnázium s 19-hodinovou dotací matematiky; najdeme ji také např. na Hladnovském gymnáziu v Ostravě. Průměrná dotace matematiky na vyšším gymnáziu v ČR je 14,8 hodin, takže již v době, kdy ředitel školy rozhodl o nutnosti navýšení o další 4 hodiny, byla dotace matematiky na MGP (tehdy 15 hodin) nadprůměrná.
Název článku naznačuje souvislost mezi MGP a matematickými gymnázii; zde je: Matematicko-fyzikální Masarykovo gymnázium v Plzni (shoda názvů MGP je zřejmě čistě náhodná) má 17 hodinovou dotaci matematiky, tedy nižší než naše gymnázium! Matematické Wichterlovo gymnázium v Ostravě má 19 hodin stejně jako my. Ale to není vše. Zvýšená dotace hodin matematiky vede přirozeně k tomu, že se studenti seznámí v hodinách s větším množstvím příkladů, snadněji učivu porozumí a je jim bližší. Letos se první takto dotované ročníky dostali k volbě seminářů do třetího ročníku. Tato volba naznačuje, jaký bude zájem o maturity z jednotlivých předmětů a jaká bude profesní volba daných studentů (naznačuje, chápejte prosím toto slovo v jeho skutečném významu). Zájem o matematický seminář je takový, že musely být do příštího roku otevřeny dva semináře (což není ovšem nějak extrémně vzácný jev - nastával zatím zhruba co druhý rok). Odhaduji, že počet maturantů z matematiky v maturitním ročníku 2009/10 potvrdí můj názor, že se z MGP stává pomalu a nenápadně matematické gymnázium. V té době však vyšší gymnázium přejde na Rámcový vzdělávací plán. V novém učebním plánu je pro matematiku vyhrazeno "pouhých" 16 hodin a efekt matematického gymnázia opět pohasne (nadprůměrná dotace matematiky přetrvá; to však jako matematik dokážu pochopit a nejsem proti). Do té doby však ještě přibudou dva ročníky. Osobně jsem zvědav, jestli se tento matematický experiment skutečně projeví tak, jak očekávám. Není to jisté, možná jsou prostě současní prváci a druháci prostě jen vystaveni většímu počtu hodin matematiky bez nějakého dalšího efektu. Možná se efekt projeví jen tam, kde jsou vyšší dispozice, tj. u osmiletého gymnázia.
Tyto informace (mám na mysli statistické informace o tom, kolik hodin matematiky se vyučuje na jakých gymnáziích a o srovnání těchto dat s MGP) jsem sdělil řediteli školy v půli května s návrhem na drobnou redukci. Odpovědi jsem se však nedočkal a k žádné změně nedošlo. O tom ale blíže v jiném článku.
Příloha: Počty hodin matematiky na MGP v letech 2002 - 2007
| rok | 2002/03 | 2003/04 | 2004/05 | 2005/06 | 2006/07 | 2007/08 |
| M | 57 | 61 | 64 | 64 | 75 | 74 |
| CM+AM | 6 | 8 | 8 | 8 | 8 | 8 |
| celkem | 63 | 69 | 72 | 72 | 83 | 82 |
Počty maturantů z M jsou proměnlivé, např. v mé třídě r. 2000, kde jsem učil M a Bi, maturovalo 9 studentů z M (z biologie 15). Obecně ve třídách 8-letého gymnázia maturuje kolem třetiny třídy, v třídách 4-letého méně. V posledních letech počet maturantů z M vzrůstá, jak je uvedeno v článku. Rekord drží loňská oktáva s 15 maturanty. Podrobné statistiky maturantů v jednotlivých letech nemám.
Nicméně jako matematik musím zdůraznit, že nejde o to, na kterých školách je či není "matematika důležitá". Výstupem studia matematiky má být schopnost logického myšlení, řešení problémů podle analogických vzorů a pod., nikoli znalost např. analytické rovnice hyperboly. Z tohoto hlediska matematiku potřebují všichni a je v pořádku, pokud zůstává povinnou po celou dobu studia. Jde spíše o míru toho, nakolik má být dotována oněmi disponabilními hodinami. Pokud má vyšší dotaci než ostatní nevolitelné předměty (s výjimkou češtiny) dohromady, je to důvod k zamyšlení.
zajímavé, zajímavější by bylo však doplnění informací o počtech maturantů z matiky a počtech absolventů, kteří šli na školu, na které je matematika důležitá.