Jde o prvky racionálního myšlení, které umožňují vědecký přístup k různým názorům a hypotézám, které mohou obsahovat různý podíl tzv. „magického myšlení".
To se dá interpretovat dvěma mírně odlišnými způsoby. První lze popsat takto:
Pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované (nevyžadující dosud neprokázané jevy a entity jako Boha, kosmickou energii, paměť vody apod.).
Přesnější (užší) chápání Occamovy břitvy se týká částí jedné teorie:
Pokud nějaká část teorie není pro dosažení výsledků nezbytná, do teorie nepatří.
Occamova břitva řeší problém nekonečné rozmanitosti teorií, které vedou ke stejným výsledkům. Například k Newtonovu gravitačnímu zákonu lze formulovat alternativní teorii, která říká, že gravitační síla je ve skutečnosti poloviční než podle Newtonova zákona, a zbytek způsobují jinak neviditelní a neměřitelní trpaslíci, kteří tělesa postrkují tak, aby se zdánlivě chovala podle Newtonova zákona. Trpaslíci ovšem s postrkováním přestanou v roce 2042, což bude znamenat konec známých fyzikálních zákonů. Occamova břitva z nespočetného množství takových alternativních teorií vybírá právě Newtonův zákon, který žádné trpaslíky nepotřebuje.
Zdroje:
Koukolík, F., Drtinová, J.: Vzpoura deprivantů, Makropulos 1996
Wikipedie