Pavel Netušil

Logické klamy
(stránka předmětu Kritické myšlení) 

doporučený studijní materiál předmětu Výchova ke kritickému myšlení a logická argumentace UTB Zlín

Klamy spočívající v odvádění pozornosti

podle knihy F. Koukolíka a J. Drtinové: Základy stupidologie - Život s deprivanty II.

Falešné dilema

Falešné dilema vyvolává dojem, že existují pouze dvě (nebo tři či více) možností tam, kde jich je ve skutečnosti celá škála.

Argument oslovující nevědomost

Tvrdí, že nedokazatelnost nějakého výroku znamená, že platí opak.

Šikmá plocha (slippery slope)

Tvrdí, že zavedení opatření povede k ještě dalšímu, a to ve svém důsledku způsobí celý řetěz čím dál tím méně pravděpodobných následků, které způsobí totální katastrofu.

Sloučená otázka

Jedna otázka obsahující ve skutečnosti otázky dvě tak, že jakákoliv odpověď dostane reagujícího do nežádoucí situace. Zejména oblíbené u právníků.

Falešná stopa (red herring)

V angličtině výraz znamená původně uzený sleď, obrazně (často v detektivkách) falešná stopa. Druhotný význam je patrně odvozen z triku při honu na lišku, kdy uzený sleď tažený jezdcem přes území lovu dokázal psy snadno svést ze stopy. V diskusích se jedná o odvedení pozornosti od meritu věci k podružnostem.

Klamy oslovující emoce a další psychologické motivy

Argument klacku

Cíl klamu místo zdůvodnění přesvědčíme nepříjemnými důsledky, které vyvstanou, jestliže nebude souhlasit.

Argument vzbuzující soucit

Místo věcné argumentace se snaží působit na city.

Argument poukazující na důsledky

Tvrdí, že z přesvědčení nebo teorie plynou (údajně) nepřijatelné důsledky, a z toho vyvozuje, že musí být mylná.

Kvalifikující jazyk

Spojuje žádoucí výrok s pozitivním označením a vyvolává dojem, že jeho odmítnutím se posluchač automaticky řadí do opačné skupiny.

Společenský apel (bandwagon fallacy, argumentum ad populum)

Zdůvodňuje myšlenku tím, že s ní ostatní souhlasí. To přitom nemá na její faktickou správnost žádný vliv.

Záměna předmětu

Útok na člověka (argumentum ad hominem)

Místo argumentace hodnotí jejího předkladatele.

Dovolávání se autority

Každé odvolání se na autoritu nemusí nezbytně být klamem. Klamem takové tvrzení je, pokud odkazovaná autorita je autoritou v jiném oboru, nebo pokud existuje autorita jiná, stejně důležitá, která tvrdí opak.

Anonymní autorita

Klam se odvolává na nepojmenovaný, ale údajně dobře informovaný zdroj. Elegantní způsob šíření smyšlených faktů (faktoidů).

Zdání klame

Vzhled řečníka, stejně jako záběr kamery v televizi nebo hudba v pozadí ovlivňuje, do jaké míry mu budou posluchači důvěřovat.

Induktivní klamy

Induktivní úvaha spočívá v odhadu vlastností celku na základě zkušeností s jeho částí. Induktivní klamy vyplývají z nedodržování základních statistických pravidel.

Unáhlené zobecnění

Usuzování na vlastnosti celku na základě příliš malého vzorku.

Nereprezentativní vzorek

Vzorek, na jehož znalosti zakládáme svou úvahu, je sice dostatečně velký, ale neodpovídá rozložení celku.

Klamná analogie

Klamná analogie porovnává dva zcela nesouvisející jevy, a tvrdí, že má-li jeden nějakou vlastnost, musí ji mít i druhý.

Lenivá indukce

Závěr induktivního úsudku je odmítnut, přestože existuje dostatek důkazů na jeho podporu.

Klam daný vyloučením

Abychom dosáhli žádoucího úsudku, je někdy nezbytné nevyhovující skutečnosti z úvahy vyloučit, a to například jejich zamlčením.

Statistické sylogismy

Klamy vyplývající ze záměny platnosti obecných pravidel a jejich výjimek.

Kauzální klamy

Chybná časová následnost (post hoc ergo propter hoc)

Z toho, že dva jevy následují po sobě se mylně usuzuje, že mezi nimi existuje příčinná souvislost. (O příčinné souvislosti hovoříme, pokud druhý jev obecně nastane tehdy a jen tehdy, dojde-li předtím k prvnímu. Příkladem příčinné souvislosti může být rozsvícení lustru následující po sepnutí vypínače.)

Společný efekt

Oba zdánlivě závislé jevy mají nepozorovanou společnou příčinu.

Nevýznamná příčina

První je opravdu příčinou jevu druhého, ale v porovnání s ostatními příčinami je nevýznamná. Za klam se nepovažuje, pokud všechny příčiny druhého jevu mají stejnou důležitost (například ve volbách).

Chybný směr

Záměna příčiny a následku.

Větší počet příčin

Jev má větší počet příčin, ale je označena jen jedna z nich.

Ke kauzálním klamům dále patří i omyl hazardního hráče, který hledá vztahy příčiny a následku tam, kde nic takového není. Příkladem může být hráč, který v loterii sází dlouho netažená čísla v naději, že loterie ve snaze „vrátit se k průměru" vytáhne právě je. Pravděpodobnost tažení všech čísel je přitom stejná v každém čase bez ohledu na minulost.

Genetický omyl spočívá v přesvědčení, že je možné povahu jevu odvodit z jeho původu, zdroje nebo počátku, nebo zamítnutí něčeho s poukazem na to, že to má podezřelé počátky. Oblíbenou aplikací tohoto omylu je odvozování podstaty věci pitváním kořenů a historie jejího slovního označení.

Jde o něco jiného

Argumentace kruhem (begging the question)

Výrok, který dokazujeme, je již zahrnut do premis.

Irelevantní závěr

Důkaz dokazuje něco jiného, než předmětné tvrzení. Někdy se do této kategorie zahrnují i argumenty ad hominem a jim podobné.

Variantou tohoto klamu je klam irelevantního cíle, který něco zpochybňuje tvrzením, že to nedosáhlo cíle, o který ale ve skutečnosti nikdy nešlo.

Podstrčený argument, strašák (straw man)

Podstatou klamu je demonstrativní roznesení protistrany na cucky. Argumenty protistrany zastupuje právě strašák. Ne vždy je strašákem něco, co oponenti opravdu tvrdí, téměř vždy se ale jedná o tvrzení co do váhy argumentace výrazně slabší.

To nevyplývá! (non sequitur)

Klamy založené na znásilňování implikace.

Doložení vyplývajícího

Předpokládá, že automaticky platí i opačná implikace.

Zamítnutí předešlého

Říká, že v případě neplatnosti předpokladu nemůže platit ani závěr. Implikace přitom neříká vůbec nic o tom, co se stane, když předpoklad nebude platit.

Inkonzistence

Klam založený na tvrzení, že jsou pravdivé dva odporující si výroky. Může být založen i na používání obecných pravidel místo výjimek a naopak (viz též statistické sylogismy).

Studentům předmětu Výchova ke kritickému myšlení a logická argumentace (UTB Zlín) doporučuji také tyto své stránky:

Logické břitvy

Absurdita

Věrohodnost zdrojů

 

(stránka předmětu Kritické myšlení)