Pavel Netušil

Pasáže napsané zeleně jsou nepovinné

Demence

Je to závažné duševní onemocnění vznikající v průběhu života, které se projevuje většinou u starších lidí. Postihuje zejména kognitivní funkce (paměť, intelekt, pozornost...). Paměť může být poškozena parciálně (postižení si nepamatují nové věci) nebo celkově (postižení si nepamatují staré).

Mohou se také projevovat celkovou dezorientací (čas - neví jaký je rok, den; prostor - kde je, kde bydlí; osoby - kdo je on, jeho blízcí atd.).

Postižení mívají narušené logické myšlení a soudnost, dokonce se objevují bludy.

V pozdějších fázích demence se objevuje apraxie (neschopnost běžných úkolů - zavazování tkaniček, používání příboru), výchylky v emočním prožívání, agrese nebo spánková inverze.

 V těžkých stádiích nemoci nemocní nezvládají základy sebehygieny (inkontinence), sebeobsluhy a sociálního kontaktu.

Demenci mohou způsobovat i jiné nemoci (při mozkové mrtvici, AIDS, lymeské borelióze, závislosti na alkoholu...).

Demenci nelze úplně vyléčit, lze ji však zpomalit a vylepšit tak kvalitu života.

Alzheimerova chroba

Je to nejběžnější typ demence (60%) a je v první pětici nejběžnějších příčin smrti. Diagnostikují se dvě formy:

•·         s časným začátkem (presenilní forma) - před dosažením 65 let

•·         s pozdním začátkem - po dovršení 65. roku; je častější

Rozvíjí se zpravidla nenápadně a plíživě a postupně se zhoršuje. Někdy však nastává zpomalení progrese nemoci, ale většinou probíhá bez výraznějších výkyvů. Nemocným chybí náhled na vlastní stav.

Průměrná délka nemoci je 5-8 let. Jsou známy případy, kdy onemocnění bylo delší než 15 let, opačný extrém jsou zase 3 roky nemoci. Zpravidla končí smrtí.

Ve všech dílčích fázích (celkově jsou uváděny 4) se postupně zvětšuje a prohlubuje míra onemocnění - od občasného zapomínání po totální postižení paměti.                                               

Mimobuněčné změny

Příčiny onemocnění nejsou známy, ovšemže možné, že souvisí se zvláštním proteinem nalezeným v mozku pacientů - β-amyloidu. Je to nerozpustný polymer vznikající z amyloidového prekuzorového proteinu, který plní fyziologické role uvnitř neuronu. β-amyloid tvoří ložiska - tzv. amyloidová jádra (drůzy).

V okolí těchto jader odumírají těla i vlákna neuronů, aktivované glie vytvoří okolo lem - vytváří se pak neinfekční zánět. Toto všechno (gliový lem, amyloidové jádro, zbytky neuronů) tvoří tzv. Alzheimerovy plaky.

Změny uvnitř buňky

Uvnitř buňky byly pozorovány změny τ-proteinu, ten u zdravých buněk zpevňuje mikrotubuly (součást cytoskeletu). U Alzheimerovy chorby tau-proteiny mění mikrotubuly v tzv. neurofibrilárníuzlíčky (tangels). Buňky, které obsahují tangels, hynou.

Dále u neuronů pozorujeme zvýšenou aktivitu vápníkových kanálů. Vápník uvnitř buněk působí toxicky.

V mozku také klesá množství nervových růstových faktorů, acetylcholinu, serotoninu a cholinacetyltrasnsferázy (nezbytný pro vznik acetylcholinu z cholinu a acetyl-koenzymu A).

Výsledkem všech těchto procesů je úbytek mozkové hmoty - mozková atrofie.

Parkinsonova choroba

Degenerace mozku, která přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané černá substance. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter (přenašeč), který zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami (neurony). Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.

Parkinsonova choroba není vyléčitelná, jsme však schopni ve většině případů zpomalit její nástup.

Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u mužů a žen nad 50 let (Jan Pavel II.). Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox) ve výjimečných případech i u mladších lidí.

Paraplegie

Paraplegie je soubor symptomů, způsobených poškozením míchy. Patří mezi ně především ochrnutí dolních končetin, poruchy vegetativní činnosti, poruchy svalového tonusu a další. Nejčastější příčinou jsou úrazy, zejména autonehody.

Afázie

Poruchy řeči - afatik může mít problémy s mluvením (Brocova afázie), případně může mluvit normálně, avšak není schopen převést slova na pojmy a řeči tedy nerozumí (Wernickeova afázie). Při mírnější formě Wernickeovy afázie bývá časté, že o této nemoci afatikovo okolí vůbec neví - význam vět si afatik domýšlí z gest, mimiky, tónu hlasu a kontextu. Takovým afatikům je velmi těžké lhát, protože nevnímají, co říkáte, ale co si při tom myslíte.

Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD)

Lidská varianta BSI - "nemoci šílených krav", popsaná roku 1996. Choroba způsobovaná bílkovinami zvanými priony (budeme brát ve 4. ročníku). Tyto bílkoviny mohou vzniknout v mozku mutací, nebo se do něj mohou dostat s potravou (vnitřnosti "šílené krávy").
Mozek pomalu houbovatí. Nejprve se objeví výpadky paměti a netečnost vůči okolí. Následuje pokles pracovní výkonnosti s tím, jak se pro nemocného stávají stále složitějšími i úkoly, které dosud hravě zvládal. V této fázi se může blízkým lidem jevit choroba jako deprese. Během několika týdnů nemocný člověk ztrácí stabilitu při chůzi, trpí poruchami vidění. Někdy si lidé stižení Creuztfeldt-Jakobovou chorobou pletou předměty, které dříve důvěrně znali, jindy se mohou dostavit i halucinace. Choroba poznamená i řeč. Člověk mluví pomalu, nezřetelně vyslovuje a  při konverzaci s obtížemi hledá vhodná slova. Pak naberou události rychlý spád. Nemocný neudrží moč, jeho pohyby jsou trhavé a roztřesené, končetiny mu tuhnou. Nakonec se už nedokáže ani pohybovat ani mluvit. Choroba se objevuje kolem 55-60 let a poměrně brzy končí smrtí. Lidé nad 80 let jí kupodivu netrpí.

podrobnější článek pro zájemce

Další choroby ve zkratce

Odkazy směřují na podrobnosti ve Wikipedii.

  • Migréna - krutá bolest hlavy spojená s nevolností, zvracením a přecitlivělostí na světlo.
  • Mozková mrtvice (cévní mozková příhoda) - poškození mozku, když se přeruší zásobení krví. Projeví se poškozením tělesných funkcí řízených z postižené oblasti. Vlastně jde o takový infarkt mozku.
  • Roztroušená skleróza - postupně se zhoršující onemocnění centrálního nervového systému, které ničí ochranné obaly nervových vláken, a způsobuje tak poruchy citlivosti, brnění a svalovou slabost.
  • Epilepsie - záchvatovité onemocnění různého původu (epileptický záchvat zažije v ČR asi 5 % populace)
  • Dětská mozková obrna - porucha hybnosti projevená u půlročních miminek. Většinou spojená s poruchami řeči.

    • Zdroj: Miroslav Orel, Věra Facová a kol.: Člověk, jeho mozek a svět. 1. vydání. Grada, Praha 2009. ISBN: 978-08-247-2617-5

    Wikipedie, http://www.osel.cz/index.php?clanek=125

    referát Jiřího Sehnálka, seminární práce Jitky Bartoňové