Pavel Netušil

Pohyby rostlin

(převzato z http://floracr.unas.cz - s drobnými úpravami a odstraněním překlepů)

I. Pasivní pohyby – jsou výsledkem působení sil mimo rostlinu, pohyb semen a plodů

Anemochorie – šíření vzdušnými proudy; za mimořádných podmínek všechny diaspory, běžně ty, které jsou k tomu uzpůsobeny – mají chmýr, chlupy, křídla, apod.(smetanka, javor, máčka ladní, topol, koniklec)

Hydrochorie – šíření vodními proudy; je velmi účinné; diaspory mají nesmočitelný povrch, slizový obal, vzdušné prostory v pletivech apod.(kosatec, leknín, kokosovník)

Zoochorie – šíření živočichy

epizoochorie – na povrchu těla – semena mají příchytné orgány (lopuch, dvouzubec, svízel přítula)

endozoochorie – trávicím ústrojím – semena mají na povrchu dužnaté obaly (jeřáb, jmelí)

myrmekochorie – rozšiřování semen mravenci (dymnivka, jaterník podléška, kopytník evropský, violka, vlaštovičník větší)

ornitochorie – semena vodních rostlin na nohách vodních a brodivých ptáků (leknín)

Antropochorie – šíření člověkem (většina rostlin)

II. Aktivní pohyby – vyvolávají je v určitých částech těla fyzikální, chemické nebo biologické faktory

A. Fyzikální pohyby – založeny na zákonitostech, platících i pro neživou přírodu; na živých i neživých orgánech rostlinného těla

1. hygroskopické = bobtnavé – souvisejí s bobtnavou schopností buněčné stěny, která je v různých pletivech různá (otevírání a zavírání šišek jehličnanů, pupava bezlodyžná – vlhkost, otevírání lusků, tobolek)

2. kohezní pohyby – vyvolané soudržností molekul vody a jejich přilnavostí k buněčné stěně (výtrusnice kapradin, prašníky semenných rostlin)

3. explozivní pohyby – vyvolány změnami turgoru buněk a pletiv (netýkavka, vlaštovičník)

B. Vitální pohyby – spojeny s fyziologickými pochody živé rostliny, reakce na podněty z vnějšího prostředí

1. lokomoční pohyby = taxe – z místa na místo

a) v buňce – pohyb cytoplazmy, buněčného jádra, plastidů

b) celých buněk a kolonií – sinice, řasy, hlenky, zoospory

pozitivní – pohyb za podnětem, negativní taxe - od podnětu

fototaxe – pohyb za světlem (sinice, zelení bičíkovci)

chemotaxe – (rejdivé výtrusy, spermatozoidy)

aerotaxe – za kyslíkem (bakterie)

termotaxe – za vyšší teplotou

hydrotaxe – za vodou (hlenky)

negativní geotaxe – proti směru gravitace (řasy k hladině vody)

2. ohybové pohyby – u vyšších rostlin, zakřivování orgánů a změna jejich postavení

růstové pohyby = nutační – nestejně intenzivní růst protilehlých částí téhož orgánu (kořeny, kolénka stébel), nevratné a časově omezené

turgorové pohyby = variační – odlišný turgor buněk na protilehlých stranách orgánu, vratné a časově neomezené

a) autonomní = samovolné – nutační (kývavé pohyby klíčních rostlin) i variační (zvedání a klesání lístků jetele několikrát za noc), vznikají bez vlivu vnějšího prostředí (úponky, houby, koniklec)

b) indukované = vyvolané – vyvolané vnějším podrážděním, nutační i variační

α) tropismy = orientované pohyby/ohyby – pozitivní, negativní

fototropismus – jednostranné světlo (poz. stonek, neg.kořeny)

geotropismus – vyvolává gravitace (poz.kořen – škrobová zrna, neg.stonek)

aerotropismus – reakce na kyslík

chemotropismus - na chemické látky v prostředí (rosnatka - tentakule)

tigmotropismus – reakce na dotyk s pevnou podložkou (chmel, liány, svlačec)

hydrotropismus – jednostranně působící vlhkost (kořeny rostou za vodou)

termotropismus – reakce na změnu teploty

β) nastie = neorientované pohyby/ohyby

termonastie – vyvolané změnou teploty, otvírání a zavírání květů (tulipán)

fotonastie – změna intenzity světla, otevírání a zavírání květů → květinové hodiny (sasanka – málo světla květy se ohýbají a zavírají, pupalka – kvete v noci)

tigmonastie – reakce na dotyk, mechanické podráždění vyvolá pohyb vždy v jednom směru, stáčení úponků (tykvovité), přenos pylu

chemonastie – reakce na styk s chemikálií (citlivka - NH₃)

seismonastie – mechanickým otřesem, sklápění listů (citlivka, šťavel)

nyktinastie = spánkové pohyby, vyvolané střídáním dne a noci (akát - listy, bobovité, šťavel)