Pavel Netušil

Zadání první sem. práce v biologickém semináři

První seminární práce je jakousi „seminárkou nanečisto". Po studentovi se nevyžaduje nic víc, než přečtení libovolné populárně-naučné či naučné biologické literatury, sepsání výtahu z tohoto díla s přihlédnutím k učivu v učebnici a probranému učivu, správný zápis použité literatury a dvě vlastnoručně psané kapitolky: úvod a závěr. Protože se studentům občas plete, co patří do úvodu a co do závěru, ve stručnosti to zde objasním:

Nejlépe dopadnete, pokud napíšete úvod před vlastní seminárkou. V tom případě nemáte co zkazit - popíšete důvod, proč jste si vybrali danou knihu / daný biologický obor, svůj vztah k němu, co od knihy očekáváte a zmíníte se o autorovi (často se o něm píše na přebalu knihy, případně seženete informace na I-netu či v encyklopedii - pokud ovšem encyklopedie i GOOGLE mlčí, bude něco v nepořádku a doporučuji konzultovat literaturu se mnou). Odkaz na doporučené autory i jejich charakteristiky najdete na konci této stránky. Závěr pište až naposled - popíšete, zda kniha splnila vaše očekávání, nakolik byla čtivá či např. náročná z důvodu mnoha odborných termínů, zda nebyla v rozporu s probíraným učivem a vůbec shrnete, jak se vám osobně líbila. Pokud jste četli i nějakou další knihu téhož autora, je dobré to uvést a případně obě knihy srovnat. Vyjádřete se také, nakolik knihu doporučujete ostatním studentům ke čtení, nakolik je vhodná jako doplňková literatura ke studiu. Pozor na správný zápis zdroje obrázků! Jeden ze správných způsobů zápisu najdete např. v této seminární práci na téma buňka.  Osobně mi však přijde vhodnější obrázky číslovat a zdroje pak pod jednotlivými čísly uvést v seznamu použité literatury.

Student musí své vlastní práci rozumět; veškeré pojmy ze své seminární práce musí být schopen s pomocí této práce vysvětlit.

Hodnocení odpovídá požadavkům uvedeným v prvním odstavci. Gramatika může ovlivnit známku o jeden stupeň, jde-li o časté chyby (zejm. v interpunkci). Pozdní odevzdání je hodnoceno také sníženým stupněm, případně (v souladu se školním řádem) stupněm nedostatečným. V práci nelze použít text kopírovaný z internetu s výjimkou pasáže o autorovi knihy. V tom případě musí být použitá www stránka uvedena v seznamu použité literatury.


Zadání druhé sem. práce v biologickém semináři

Druhá sem. práce je kompilací, tedy zpracovává téma na základě několika zdrojů. Téma nelze zpracovat z jediného knižního zdroje, byť doplněného obrázky z i-netu.

Zdroje mohou být zejm. knižní, časopisecké (odborné, případně naučně-populární časopisy, jako např. Živa, Vesmír, 21. století, 100+1 ZZ apod.), novinové (např. vědecké přílohy celostátních deníků) i elektronické (encyklopedie na CD-ROMu, internet). Elektronické zdroje mohou být použity pouze tak, aby vždy bylo možno zjistit, z jaké www stránky (CD, DVD) byly konkrétní pasáže převzaty. Za účelem porovnání informací mohou být použity také jinak nesolidní zdroje (bulvární tisk, osobní stránky, blogy, stránky nestátních institucí). Celkově nesmějí pasáže zkopírované z internetu přesáhnout polovinu seminární práce (bez prohlášení, obsahu, úvodu, příloh a závěru).

Práce musí zvolené téma vhodně a pokud možno úplně zpracovat. Aktuální informace lze většinou zjistit na internetu. Práce musí být bezesporná (pozor při opisování z různých zdrojů, zda si informace neodporují!) a musí být v souladu s probraným učivem. Upozornění na nesoulad mezi jednotlivými zdroji je kladem práce - naopak převzetí odporujících si informací bez komentáře jdou proti bezespornosti práce. Úvod a závěr píše přímo autor práce, nelze je opsat ze zdrojů. Závěry doporučuji dva: shrnutí, shrnující dané téma, a závěr, obsahující názory studenta na téma, zdroje, práci se zdroji a jejich dosažitelnost, popularitu tématu, přínos pro středoškolské studium... Právě tento druhý závěr píše student osobně, bez použití zdrojů.

Rozsah práce není stanoven, protože závisí především na zvoleném tématu. Druhy srostloprstých ptáků lze podchytit na 10 stranách, témata jako např. výživa, krev nebo bakteriální a virové choroby v rozsahu pod 30 stránek nelze kvalitně zpracovat.

Student musí své vlastní práci rozumět; veškeré pojmy ze své seminární práce musí být schopen s pomocí této práce vysvětlit. 

Hodnocena bude zejména úplnost práce, úvod, závěr (shrnutí), výběr zdrojů a práce s nimi, bezespornost (!), zápis použitých zdrojů a další atributy uvedené v zadání. Závažná chyba je uvedení údajů, které jsou v rozporu s probíraným učivem nebo zdravým rozumem, aniž by na tento rozpor bylo poukázáno. Typografické a gramatické chyby jsou tolerovány jen tehdy, pokud se objevují pouze zřídka. Pozdě odevzdaná práce je hodnocena sníženým stupněm, dle klasifikačního řádu MGP může být hodnocena jako nedostatečná. Stejně bude hodnocena práce stažená ve své většině z internetu. Kopírovaná práce (ať už z internetu nebo jiné sem. práce) bude důvodem k zadání mimořádné SP se stejným zadáním v dalším pololetí.

 

Zadání třetí sem. práce v biologickém semináři

Tato sem. práce je zpravidla rovněž kompilací, tedy odpovídá svými požadavky předchozí seminárce. Na rozdíl od ní však je hodnocen zejm. vlastní studentův přínos.

Požadovaná vlastní práce studenta může spočívat např. v porovnání různých názorů různých autorů na zvolenou problematiku a v zaujetí vlastního stanoviska (např. při tématu „schizofrenie" jsou rozdíly již v definování samotného pojmu, natož při vymezování způsobů léčby. Další okruhy, kde je možno získat rozdílné informace, se týkají alternativní medicíny (akupunktura, homeopatie, chiropraktika, ...); široké pole působnosti nabízí genetika (klonování, GMO, ...). Další možností je vlastní práce studenta, např. sběr a určování rostlin či živočichů v terénu, práce na záchraně obojživelníků, záchraně ptactva, spolupráce se státními orgány ochrany přírody, chovatelská či pěstitelská činnost aj. Mezi náročnější formu patří kritické zhodnocení materiálu (populárně naučná kniha, časopis typu 21. století). Většinou se v nich objevuje řada menších či větších chyb - tyto je nutné najít a uvést na pravou míru. Tento typ práce vyžaduje značný biologický přehled - rozsahem se jedná o krátkou práci, avšak projeví se v ní znalosti i množství literatury studentovi dostupné (často ovšem stačí na prokázání chybných údajů klasická učebnice). Poslední a pravděpodobně nejjednodušší vlastní činností je provedení dotazníku, který buď potvrdí nebo nepotvrdí (případně zcela vyvrátí) některé údaje z předchozí teoretické (kompilační) části.

Tato sem. práce může mít stejné téma jako práce předchozí, od předchozí práce se však musí lišit alespoň v polovině svého rozsahu. U komparativních (srovnávacích) seminárek je možné mít většinu zdrojů internetových - je však nutné jednoznačně odlišit internetové pasáže od vlastnoručně psaných.

Při hodnocení se kromě faktorů uvedených při hodnocení druhé seminárky hodnotí vlastní přínos a závěr, ve kterém by měla být tato vlastní práce zhodnocena. Pokud výsledky pozorování nebo dotazníkové akce nesedí s teorií, není to v žádném případě důvod ke snížené klasifikaci; vždy záleží především na studentově interpretaci tohoto nesouladu.

slovník spisovné češtiny on-line 

doporučení autoři literatury k seminárkám

charakteristika některých doporučených autorů

příklady zápisu použité literatury

oficiální příklady citací na stránkách Karlovy univerzity  (knihy hledejte pod prvním odkazem s názvem "tištěné monografie")

pravidla pro psaní čárek v textu

pravidla pro psaní akademických titulů

článek popisující možnost zhodnocení věrohodnosti zdrojů

příklady anotací

Poznámka: Poučte se z chyb svých předchůdců! Na požádání vám zapůjčím staré oznámkované práce s mým komentářem k prostudování v biologické laboratoři. Ukázky seminárních prací máte možnost vidět v libovolné volné hodině.

Formální stránka seminární práce na MGP

Formální stránka popisovaná v tomto dokumentu se od mých požadavků liší následovně: 

Příklad seminární práce

Příklad na pohled hezké seminárky jsem objevil na stránkách GJŠ, můžete se na ni podívat zde. Jsou v ní určité chyby (nadpisy patkovým písmem; jako zdroj obrázků je uveden SEZNAM, na němž lze sice obrázky vyhledat, stahujete je pak ovšem z jiných stránek), ale rámcově může ukázat, oč zhruba jde.

viz

Nepište prosím slovo "viz" jako zkratku, tedy v podobě "viz.". Jde o imperativ slovesa "vidět" (viz, vizme, vizte), takže k žádné tečce není důvod!

Červi jako biologický pojem neexistují

Prosím vyhýbejte se v seminárkách pojmu ČERV! V rejstřících učebnic zoologie pojem červ nenaleznete; existuje pouze v časopisech a neodborných publikacích. Zoologie poloviny minulého století znala kmen červů, který se dělil na červy oblé (dnešní hlísty) a červy ploché (dnešní ploštěnce). Dnes je toto dělení chápáno již jako velmi zastaralé, mimo jiné proto, že se často zaměňovalo s lidovými významy tohoto slova: červ pro rybáře znamená žížaly čili kroužkovce, houbaři mají houbové červy - to jsou larvy drabčíků či bedlobytek, sadaři třešňové červy, tedy ve skutečnosti larvy vrtulí. Nedivme se tedy, že se odborná zoologie s tímto pojmem nadobro rozloučila.

Text pro tisk ve formátu RTF je možno stáhnout zde.