Největší hustotu nemá led, ale tekutá voda při 4 °C. Je to způsobeno polymerizací vodních molekul v závislosti na teplotní změně úhlu mezi atomy vodíku. Nejmenší objem má proto při 4 °C a dalším snižováním teploty se objem zase zvětšuje. Krystalová struktura ledu má okolo 10 % „děr“ (ledovce „vystrkují“ toto procento objemu nad hladinu, zatímco 90 % skrývají). Voda o teplotě kolem 4 °C se hromadí na dně oceánu a vodních nádrží. Led se tvoří na povrchu vodních ploch a tím nezmrzlou vodu izoluje, voda tolik nepromrzá do hloubky, přičemž voda o teplotě 4 °C se hromadí na dně vodních ploch. Tato skutečnost je velmi důležitá pro přežití vodních organismů (ryby v zimě ve vodě nezmrznou ani v nejkrutějších mrazech, nejsou-li na mělčině).
Další vlastností vody je její tepelná roztažnost; jste mladí, globální oteplování je na postupu, člověk si říká "co ti klimatologové pořád točí o celosvětových povodních, copak těch pár ledovců může po roztopení výrazně zvednout hladinu oceánů?" - tak až se zvedne teplota a voda se trošku roztáhne, tak se nedivte.
Měrná tepelná kapacita (specifické teplo) vody je třikrát větší než u většiny ostatních látek, jako jsou horniny, železo, hliník, atd. Proto má voda svou tepelnou setrvačností velký klimatický vliv a s výhodou se používá k transportu tepla (krev obratlovců slouží mj. jako transportér tepla po těle; ostatně ústředním topením člověk tento systém úspěšně napodobuje).
specifická skupenská tepla (tání a varu) – V tomto parametru je voda naprosto neobvyklá. Vysoké výparné teplo umožňuje efektivní ochlazování teplokrevných obratlovců, jako je člověk – bez pocení by nepřežili.
Voda je také výborné rozpouštědlo - absolutní většina všech biochemických reakcí v našem těle probíhá ve vodním prostředí.
U většiny organismů tvoří voda 70 - 90 % jejich hmotnosti. Odstraněním vody z rostlinného materiálu vzniká sušina - souhrn organických a anorganických látek v rostlině.